Agresivita žáků v Evropě roste

Většina evropských zemí zaznamenává zvyšující se agresivitu žáků. Situace není ještě tak hrozivá jako ve spojených státech. Až na výjimky. Před rokem bývalý student postřílel na německém Gutenbergově gymnáziu 16 lidí. Naopak v sousedním Rakousku se násilí žáci nedopouštějí. Jaká existuje prevence proti brutalitě na školách u nás a ve třech dalších evropských zemích?

Čeští žáci si dovolí víc než dřív

Čeští žáci jsou sice živější, otevřenější, více si dovolí a možná jsou i drzejší než děti před několika lety. Učitele jako autoritu ale většinou respektují. Případy, kdy žák napadl kantora, se sice vyskytují, ale jsou jen ojedinělé. Situace v českých školách je tak mnohem klidnější než ve vzdělávacích ústavech na západ od českých hranic. Bohuslav Stejskal z ministerstva školství řekl, že jsou děti odrazem doby a společnosti. Nejsou drzejší nebo agresivnější samy od sebe, kopírují jen to, co vidí u dospělých, míní. Podle předsedy Asociace základního školství a ředitele základní školy Karla Bárty nejsou nyní děti agresivnější než před 20 lety, jsou ale svobodnější ve svých projevech. Podle Bárty přibývá slovních výpadů žáků vůči kantorům.
Bárta od svých kolegů ví, že na některých školách agresivita žáků stoupá a učitel se občas vyskytne v situaci, kdy mu hrozí, že ho žák napadne. Podle Stejskala je na učiteli, jak se v tak napjaté situaci zachová. Pokud vycítí, že by žák mohl zaútočit, měl by konflikt přerušit a jeho řešení odložit třeba na přestávku, radí. "Kantor by měl umět s problémovými dětmi komunikovat, vzbudit u nich důvěru a měl by se je snažit pochopit," podotkl Stejskal.
Také Bárta má za to, že hodně záleží na učiteli a jeho autoritě. Řada šikovných učitelů ze školství ale odešla a zůstali ti, kteří nemají pro své povolání velký talent, podotkl. Situace by se podle něj dala řešit, kdyby bylo ve třídách méně dětí a kantoři by měli při vyučování po ruce asistenty.

Slováci nevědí jak zamezit růstu násilí na školách

"Schytal jsem pár kopanců od žáka základní školy, když jsem mu chtěl během vyučovací hodiny zabránit, aby netloukl svého spolužáka," řekl učitel Jaroslav Marek ze západního Slovenska. "Proti dětskému násilí pedagog mnoho nezmůže, protože jeho pravomoce jsou značně okleštěné. Poznámka, pohovor s rodiči nebo snížená známka z chování už příliš nezabírají." Pohlavky nebo pověstná rákoska jsou zakázány, i když se ještě pořád stává, že učitel ztratí nervy a ruka mu vylítne. Někteří žáci si uvědomují, že do patnácti let nejsou trestně zodpovědní za své chování a pedagogy někdy záměrně provokují. Učitel si nedovolí neposlušného žáka ani poslat za dveře, protože pokud by se raubíři něco stalo, musel by se za své rozhodnutí zodpovídat. Podle Marka není jednoduché ani vyloučit žáka ze školy, protože v zemi je povinná desetiletá školní docházka.
Problém si prozatím netroufají rozlousknout ani ministerští úředníci. Mluvčí resortu školství Michaela Dobošová se domnívá, že problém násilí na školách lze jen stěží řešit centrálně. Případ od případu si tak musí vedení jednotlivých škol poradit především samo. Někteří pedagogové se domnívají, že situaci by alespoň částečně mohli zlepšit školní psychologové, na které však scházejí peníze. Kritici tlumí názory, podle kterých situace na Slovensku není tak vážná jako na školách v západní Evropě a Spojených státech, kde výjimkou není ani střelba.

Rakouští učitelé se svých žáků neobávají

Násilí na učitelích nepatří mezi témata, která by zrovna hýbala rakouskými školami. Obecný problém agresivity žáků se ale mezi školskými odborníky alpské republiky nepodceňuje. Sledují se hlavně důsledky násilí ve sdělovacích prostředcích na chování dětí.
Experti z univerzit napomínají učitele, aby nebyli na své žáky zbytečně tvrdí. Pokud školáka poníží, sami dávají příklad agresivního jednání. Vzdělávacím ústavům se také doporučuje, aby žákům poskytovaly dostatek prostoru na sportovní aktivity a oddech. Důraz se rovněž klade na udržování kontaktu školy s rodiči. K nim zase směřují výzvy, aby přísně kontrolovali, na jaké televizní programy se jejich ratolesti dívají.
Různé sociálně psychologické programy mají v rakouském vzdělávacím systému silné zastoupení. Kromě násilí věnují značnou pozornost také boji proti rasismu nebo válečným konfliktům. V posledních týdnech se ve třídách hodně diskutovalo o násilí v souvislosti s válkou v Iráku.

Němečtí učitelé si zvláštní ochranu nepřejí

Německo o násilí, případně o bezpečnosti na školách v těchto dnech široce diskutuje, a to při příležitosti poměrně aktuálního podnětu: uplynul rok od nejhoršího zločinu poválečné historie země, při němž devatenáctiletý bývalý student postřílel v Gutenbergově gymnáziu v Erfurtu 16 lidí, z toho 12 učitelů.
V reakci na tento masakr se objevila celá řada návrhů na nová zákonná opatření, jež by podobné události v budoucnu zabránila, nebo alespoň snížila nebezpečí na minimum. Některé z těchto návrhů již byly schváleny, o dalších se ještě diskutuje. Především byly zpřísněny podmínky nákupu a držení střelných zbraní (od úplného zákazu některých druhů zbraní, přes zvýšení věkové hranice pro jejich držení až po úpravu podmínek členství ve střeleckých klubech) a přijata omezení při prodeji a šíření počítačových her s násilným obsahem. Podle názoru některých odborníků jsou i tato opatření nedostatečná a je třeba je dále zpřísnit.
Svaz učitelů ve svém prohlášení vyzývá k "prevenci proti násilí prostřednictvím omezování násilí v médiích". Poukazuje na nutnost většího zapojení rodiny a dalších institucí kromě škol do výchovy a také na to, aby opatření byla přijímána v mezinárodním měřítku, protože v dnešním globalizovaném světě už nelze problémy řešit na národní úrovni.

Ruští učitelé nejsou ve školách většinou chráněni

V Rusku se často mluví o sociální ochraně pedagogů, kteří zpravidla patří k nejhůř situovaným zaměstnancům státních institucí. Násilí ze strany žáků či rodičů, ať už morální nebo fyzické, se mnohdy přehlíží. Má se za to, že jde o etické problémy, které by mělo řešit vedení školy; to najímá často "ochranku". Učitelé soukromých škol pak prý raději trpí útoky v obavách, že by mohli o práci přijít. Učitel v Rusku si vlastně nemá komu postěžovat. Ve školách zpravidla nejsou žádní právníci a nepraktikují se profesionální soudy cti. Podle názoru některých pedagogů by se měly uzavírat smlouvy, v nichž by byly etické prvky vyznačeny. To je však prozatím pouze výsadou jen některých soukromých zařízení. Bezpečnost učitelů, ale i žáků se v Rusku většinou projednává spíše z hlediska ochrany školy jako takové. V Moskvě byla například letos vytvořena protiteroristická komise v rámci městského odboru školství. Úředníci se odvolávali na údajné informace o nebezpečí teroristických útoků ve školách. Prozatím to však nevedlo ke všeobecnému nasazení bezpečnostních oddílů na školách. Většinou se školská zařízení omezují na přítomnost jednoho až dvou příslušníků ochranky, kteří zároveň plní funkci vrátných.
Odpovědnost za bezpečnost učitelů i žáků má podle ruských zákonů ředitel školy. Ten také najímá ochranku. Vzhledem k tomu, že tato práce je na ruských školách placena velmi skromně, zastávají ji většinou důchodci.