Jaký bude svět za padesát let

01.09.2008 11:46

Mladá fronta DNES     26.1.2008       Autor: EVA BOBŮRKOVÁ       Strana: 09        Rubrika: Věda

Genové manipulace, spojení TĚLA A STROJE, kyberprostor, základny na Jupiteru. Kde bude lidstvo v polovině 21. století? Nad tím se zamýšleli přední světoví vědci.

    Jaké nás budou trápit nemoci, co budeme vědět o vesmíru, kam pokročí počítačová technika a lidské vzdělávání? Odpovědi na zásadní společenské otázky již tradičně vycházejí ve sborníku Edge, vydávaném stejnojmennou „myslitelskou“ nadací. Představy pětadvaceti vědeckých es jako je evoluční biolog Richard Dawkins, kosmolog Martin Rees, psycholog Mihály Csikszentmihalyi, neurolog Robert M. Sapolsky či teoretický fyzik Paul Davies upořádal zakladatel nadace Edge John Brockman. Nedávno vyšly česky pod názvem Příštích padesát let.

Děti na objednávku Kam až dojde čtení genomu? Budou genetičtí inženýři vytvářet „děti na objednávku“ či dokonce geneticky vylepšovat lidstvo? A je to všechno dobrý nápad?

     „Biologická vylepšení člověka se stanou realitou přibližně ve čtvrtině tohoto století,“ předvídá Rodney Brooks, ředitel Ústavu pro výzkum umělé inteligence. Podle něj již budeme schopni přidávat k dospělému mozku dodatečnou vrstvu neuronů, což povede k zvýšení IQ a obnovení paměťových schopností na úroveň z mládí. Vylepšení, která se vymknou kontrole, podle něj zřejmě povedou i k omylům a hororovým situacím, ale tato technologie se bude nezadržitelně rozvíjet.

     Genetické modifikace budou prodlužovat život, jiné budou souviset se zábavou a životním stylem. „Rozmanitost lidského zvěřince expanduje do takových rozměrů, jaké si dnes neumíme představit,“ dodává Brooks.

     Evoluční biolog Richard Dawkins z Oxfordské univerzity předvídá: Lidský genom budeme schopni sekvenovat v roce 2050 za nějakých sto liber (zhruba pět tisíc korun), každý si bude moci dovolit svůj malý genomový projekt. Lékaři budou předepisovat léčbu na míru. Ale Dawkins upozorňuje: „Vaše osobní karta také s děsivou přesností předpoví způsob vaší přirozené smrti. Chceme vůbec něco takového znát? A chceme, aby k této informaci měli přístup analytici pojišťoven, právníci, státní úředníci?“ Mimozemský život Jak budeme za půlstoletí daleko s hledáním mimozemských civilizací? Paul Davies, teoretický fyzik z londýnské Imperial College, je přesvědčen, že tou dobou už budeme efektivně pátrat po životě mimo Zemi, a tak se snad už konečně vypořádáme s odvěkou otázkou: Jsme sami?

     Jisté naděje fyzik Davies vidí v dalším zkoumání Marsu. Pod povrchem se nacházejí rezervoáry tekuté vody, v nichž by mohl přebývat primitivní život. K řádnému výzkumu marsovských mikrobů bude nutné proniknout hluboko pod povrch. Možná tento průzkum uskuteční až výprava s lidskou posádkou. „Nevidím důvod, proč by se do roku 2050 neměli lidé na Mars vypravit,“ říká Davies. Dalším adeptem je podle Daviese Jupiterův měsíc Europa, pilotovaná expedice však ve výhledu příštích padesáti let podle něj nepřipadá v úvahu.

     Pátrání po extrasolárních planetách pozemského typu ve vesmíru umožní vyspělé observační technologie. Systém TPF (hledač terestrických planet) má být vypuštěn kolem roku 2016, po něm PI (planetární fotograf), který bude pořizovat detailní snímky objevených planet. „Pátrání po mimozemském životě stojí na prahu úspěchu,“ končí svou úvahu Davies.

Svět technologií Za 50 let už pravděpodobně budeme mít základny na Měsíci, Marsu a na oběžné dráze kolem Jupitera, tvrdí zase John H. Holland, profesor psychologie a informatiky a počítačového inženýrství na Michiganské univerzitě. Věren své profesi, věnuje se nejvíce rozvoji počítačových technologií. Pokračování vlády Moorova zákona podle něj zaručuje, že dojde k další miniaturizaci a slučování běžných zařízení. Dočkáme se komunikátoru/videokamery/počítače/animátora/GPS/ 3D záznamníku velikosti hodinek. Software už bude umět modifikovat sám sebe. A lidé budou mít i jakési roboty-pomocníky, ačkoli ještě nebudou vybaveni vědomím (i to se však, věří Holland, jednou podaří).

     Holland se zamýšlí i nad podobou budoucí medicíny. Dnešní chirurgie, chemoterapie a radioterapie bude připomínat někdejší pouštění žilou. Lidé už budou schopni z neživých surovin tvořit život ve zkumavce, vyrábět umělé imunitní systémy, které budou likvidovat biologické i počítačové viry. Zároveň s tím Holland předvídá, že se dál rozšíří propast mezi vyspělými zeměmi a zbytkem světa a bude těžké si uchovat soukromí a svobodu života bez neustálého dohledu.

     Již citovaný Rodney Brooks z Ústavu pro výzkum umělé inteligence jde ve svých vizích ještě dál - věnuje se hlavně spojení těla a stroje. „V Ústavu pro výzkum umělé inteligence jsme vyklidili čisté provozy, v nichž se vyráběly křemíkové čipy, a vybavili je zařízením klasické laboratoře molekulární biologie, kde převádíme programy na řetězce DNA. Ty pak vkládáme do genomů a pěstujeme bakteriální roboty. Sestavujeme roboty z křemíku, ocele a živých buněk. Kultivujeme svalové buňky, které pak v těchto jednoduchých mechanismech fungují jako ovladače. V laboratořích, kde stávaly počítačové systémy CAD, dnes studujeme motorické funkce lidského mozku, abychom nakonec mohli vyrábět nervové protézy pro lidi s poškozeným mozkem. Výzkumné skupiny z celého světa pracují na návrzích technologie zasazení křemíkového snímacího čipu do lidské sítnice...“

     Peter Atkins, profesor chemie z Oxfordu, rovněž soudí, že se splní sen vědců alespoň o částečném začlenění křemíku a germania do struktury živých organismů. „Sen o zrodu nového života.“ Již několik kvadruplegiků může dnes, jak připomíná, díky implantátům v mozku pohybovat kurzorem myši pouhou silou vůle. „Tyto technologie, které začaly vracet těžce postiženým lidem alespoň základní lidskou důstojnost, se budou dále rozvíjet a jejich možnosti rozšiřovat...“ A kybernetik Brooks jde dál: I vidomí lidé si budou moci nechat implantovat do oka zařízení k zachycování infračerveného nebo ultrafialového spektra. A my všichni možná budeme nosit zařízení k bezdrátovému připojení na internet přímo v mozku. Jenže zároveň s tím si budeme muset klást znepokojivé otázky: Co znamená být naživu? Co a proč je „lidské“? Jaké změny svého lidství jsme ještě schopni akceptovat?

Deprese zaseta Jako nejpustošivější z chorob, které nás budou v 21. století trápit a které budou vzdorovat moderní vědě, nominuje neurolog Robert M. Sapolsky ze Stanfordovy univerzity těžkou depresi, nemoc, která vyřazuje člověka z normálního života na dlouhé měsíce či roky. Již dnes postihuje 15 procent obyvatel vyspělých zemí (polovinu pacientů dožene k sebevraždě). Deprese je podle Sapolského „učebnicovým příkladem moderní duševní choroby: biologická porucha s genetickými, neurochemickými a hormonálními rysy“.

     Lidé možná budou mít větší kontrolu nad svými životy, zmizí rasová segregace, svět bude snad méně brutální a léky jako prozac rychlejší a silnější. Další poznání v hormonální a genetické oblasti otevírá nové terapeutické možnosti. Ale na významu budou dál ztrácet naše tradiční zdroje útěchy, jako rodina. Dál budeme štvanci času. A nejen proto budeme podle Sapolského stále smutnější. Existuje ještě jeden podstatný důvod už v dnešním globalizovaném světě plném násilí, etnických čistek a masakrů na středních školách: dovolujeme našim dětem, aby ve zranitelném věku poznávaly „ono toxické tajemství: že svět přetéká bolestí a smutkem a že s tím ve spoustě případů nejde dělat dočista nic...“. Dítě nedokáže negativní zážitky v duchu odkázat do příslušných mezí. A buď si osvojí pocit lhostejné morální nadřazenosti, nebo se sníží jeho práh vnímání zoufalství. Sapolsky dodává: „Semínka tohoto zoufalství byla v následující generaci již zaseta.“

 Richard Dawkins: „Vaše osobní karta s děsivou přesností předpoví způsob vaší přirozené smrti.“

Kontakt

Harmonia Universalis o.s.

honza.harmonia@email.cz

Vlárská 1459/21
104 00 Praha 10 - Uhříněves

+420 222 767 969
+420 604 240 951
+420 603 549 636

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode